České řeky jsou čistší než bývaly dříve. V některých řekách se lze koupat bez větších problémů, jinde je voda ještě špinavá a znečištěná. Aktuální informace o kompletním stavu českých řek jsem bohužel nikde příliš nenašla, ale něco přece jenom lze na internetu o kvalitě našich řek najít.
Mapa koupacích vod
Ledacos může napovědět mapa koupacích vod, ve které jsou znázorněny vodní nádrže a rybníky se zobrazením smajlíka, která nám říká, zda je voda vhodná ke koupání, či nikoli. Řeky mnohdy plní vodní nádrže a některé z nich kontrolovány již jsou. Mapu provozuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, data jsou aktuální. Tuto mapu používá i web Ministerstva zdravotnictví na stránce: Koupání v přírodě.
Kvalita vody ve Vltavě
Například na Vltavě máme vodní nádrž Slapy, která je poblíž Prahy, jižněji je položená vodní nádrž Orlík a úplně na jihu máme vodní nádrž Lipno. Přímo na mapě koupacích vod si můžeme dané nádrže najít a zkontrolovat kvalitu vody…
Další vodní nádrže na řekách
Na Ohři máme vodní nádrž Nechranice, vodní nádrž Seč je na Churudimce, Švihov na Želivce, Jesenice je na řece Ondavě, Vranovská přehrada a vodní nádrž Nové Mlýny jsou na Dyji, Dalešická přehrada je na řece Jihlavě, Slezská Harta je na řece Moravici atd. Když se podáváme na mapu koupacích vod, tak obvykle zjistíme, že většina těchto nádrží, s přítokem a odtokem řek, má vodu vhodnou ke koupání. Každý si snadno najde řeku, která ho přímo zajímá.
Kvalitu přírodních koupališť průběžně monitorují hygienické stanice. Aktuální monitoring kvality vody v řekách ale chybí, ačkoli se v nich lidé také koupou. Nicméně řeky nejsou považovány za oblast vhodnou a určenou ke koupání, takže pravidelný monitoring chybí. Stav řeky se také může změnit z hodiny na hodinu.
Znečištění vody v řekách
Na znečištění vody v řekách se podílí více faktorů. Mezi ně paří například:
- chybějící kanalizace a chybějící napojení odpadních vod na čističky, dochází pak k přímému odtoku odpadu či přepadu do řek (např. u chatek s jímkami, do půdy se dostává fosfor z čistících prostředků a fekálie),
- chemické znečištění továrnami (do vody se může dostat např. fosfor, rtuť, polychlorované bifenyly PCB),
- splach zemědělské půdy, která obsahuje chemické látky z umělých hnojiv (do půdy se dostává dusík a fosfor či jeho sloučeniny),
- hnojení rybníků pro účely chovu ryb (do půdy se dostává dusík a sloučeniny fosforu).
Voda může být kontaminována rtutí, aromatickými uhlovodíky, polychlorovanými bifenyly, dusíkem, fosforem, amoniakem, DDT, zinkem, diotoxiny, kyanidy, radioaktivitou a v neposlední řadě sinicemi a patogenními bakteriemi.
Problematickými se v současné době stávají ve vodách tzv. mikroplasty – malé částice vzniklé při praní z oblečení vyrobeného z umělých hmot. Nežádoucími jsou také antibiotika, hormony a látky vyloučené močí z léčiv. Čističky odpadních vod tyto látky nejsou schopny v současné době odstranit.
Odpovědnost za kvalitu vody v řekách
Jak vyplývá z článku publikovaného na webu Ministerstva životního prostředí: Řeky ničí nejen továrny, ale i chovatelé kaprů (Deník.cz), tak odpovědnost za znečištění např. Lužnice chovem ryb shazuje jedno ministerstvo na druhé. Ministerstvo životního prostředí říká, že odpovědnost je na Ministerstvu zemědělství. Ministerstvo zemědělství zase vidí odpovědnost na Ministerstvu životního prostředí :). Jednoznačná odpovědnost prostě chybí.
Mapa znečištění vodních toků
Zde je mapa vývoje jakosti vodních toků za období 1991–1992 a 2006–2007 z dílny Státního fondu životního prostředí. Další a snad aktuálnější mapu znečištění českých řek uvádí článek novinky.cz: Řeky otravují hlavně hnojiva a havárie z roku 2020.
Komplexní zprávu o stavu vod obsahuje Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2017 (pdf, 130 stran, na straně 24 je mapa jakosti vody v tocích ČR) od Ministerstva zemědělství.
Zde je ještě aktuálnější zpráva o stavu vod Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2020 (doc, na straně 32 je aktuální mapa kvality povrchových vod
Ať už vezmeme jakoukoli mapu, tak je vidět, že problematické řeky jsou (resp. byly) hlavně na území jižní Moravy. Dále je vidět, že se stav vodních toků obecně zlepšil. Na druhou stranu v posledních letech se již stav českých řek příliš nelepší, spíše naopak…
Kvalita vody ve Vltavě 🙂
Vltava se celkem dobře pročistí ve Vltavské kaskádě nádrží, nicméně znečišťují ji následně přítoky Sázavy a Berounky. Na jihu ji zase znečišťuje Lužnice.
Z map znečištění řek je patrné, že např. Vltava až do Prahy je již relativně čistá, což mohu potvrdit. Běžně se v ní koupeme na Braníku v Praze (tj. před průtokem Prahou). Vltava zde podle mapy spadá do II. třídy, tedy jako mírně znečištěná voda a je označena modře. Viditelnost ve vodě na Braníku bych subjektivně odhadla na jeden metr. Zde jsou údaje jakosti vody v nádržích z povodí Vltavy. Údaje nejsou zcela aktuální, ale průhlednost vody značně klesá u nádrže Vrané. Vltavu v Praze znečišťuje hlavně Botič, Motolský, Běchovický a Cholupický potok.
Nicméně průtokem Prahou se Vltava mírně znečistí. Znečištění je patrné i vizuálně. Subjektivně bych řekla, že ještě v Tróji na Trojském kanále voda ještě „jde“, ale je zde pro mne na hranici koupatelnosti. Občas je zde patrné znečištění, které se projevuje zvýšenou tvorbou bublinek po zčeření vody na hladině, které nechtějí hned splasknout. Viditelnost je nicméně podobná, jako na Braníku, které je tradičním místem otužilců. Na Braníku voda nepění, nebo jen značně nepatrně. Od Trojského kanálu dál až na Zámky je zjevné další zvýšené výrazné znečištění, které subjektivně pozoruji, obzvláště v létě. Voda v Zámcích je oproti Trojskému kanálu méně průzračná, její viditelnost klesá dle mého odhadu tak 2× až 3×. Voda v Zámcích je ovlivněna i výpustí z čističky odpadních vod a zjevně do řeky v tomto úseku ústí dalších pár kanálů. V Zámcích voda více pění, je kalnější a někdy „voní“ jak prášek na praní. Stejně „voní“ i výpust z čističky, která je mezi Trojským kanálem a Zámky. Z čištičky jde voda do řeky výpustí vizuálně čistá, ale hodně po výtoku pění. Chemikem mi bylo řečeno, že jde převážně o sulfáty, které nelze příliš chemicky odstranit, ale které nejsou zas tak závadné. Ne, že by se nedalo vlézt do vody i v Zámcích, ale rozhodně nemám z vody stejný a klidný pocit, jako z vody na Braníku. Někdy je voda v Zámcích fakt humus, na hladině někdy bývají i trvalé ostrůvky pěny. Nejvíce je to patrné v dalším úseku po jezu od Klecan dál, když se voda načeří. Pak se tam občas tvoří pěna a ošklivé usazeniny až škraloupy na hladině.
Našla jsem aktuální zprávu o stavu vodních toků Ekologického centra Kralupy nad Vltavou. Je v ní uveden přehled kvality vody na vybraných profilech vodních toků za rok 2020 a 2019. Ačkoli jako lajk nerozumím detailům, tak je zjevné z finální tabulky uvedené na posledních stranách (konkrétně na stranách 22 a 23 a pro rok 2019 i 2020), že kvalita vody se průtokem Prahou postupně zhoršuje. Nejčistší voda v Praze je na odběrovém místě Praha – Podolí. Praha – Podolí se pohybuje v rámci přípustného znečištění ve všech měřených hodnotách. Naopak Praha – Nusle a Praha – Libeň si vedou v ukazatelích podstatně hůře, časté je v těchto místech již překročení přípustného znečištění (červené hodnoty v tabulce). Lajckým pohledem na měřené ukazatele bych řekla, že kvalita vody v Nuslích a v Libni je tak baj voko 3× horší než na Braníku. Dalších varovných hodnot dosahuje Vltava v místě Vepřek, které leží za Kralupami nad Vltavou.
Kvalita vody v Lužnici 🙁
Dále mohu potvrdit to, že je stále problematický úsek Lužnice od Veselí nad Lužnicí dál na sever (tj. po soutoku Lužnice a Nežárky). Na řece Lužnici se v těchto místech stále tvoří jakási pěna (jak ze saponátu či pracího prášku) a viditelnost v řece je pouze pár desítek centimetrů (sotva 50 cm). Pěna je trvalým problémem, je vidět téměř vždy. Je tam prostě nějaká chemie. Běžně bublinky na zčeřené čisté vodě po chvilce prasknou a zmizí. Tady ne…
Plavala jsem v řece Lužnici dvakrát. Voda nesmrděla, ale jinak nic moc. Neměla jsem z toho příliš dobrý pocit. Proud řeky je také zrádný, někde je mělko, písek či kameny, jinde hloubka a řeka, když je hodně vody, opravu jede. I zdatný plavec může mít problém překonat proud a ne všude lze z řeky bezpečně vylézt. Nedivím se, že se v řekách často někdo utopí. Teplota v řece bývá také podstatně chladnější než v rybnících.
Na mapě byl tento úsek od Veselí dál označen červeně V. třídou jako velmi silně znečištěná voda. V současné době je dle článku E15 z roku 2011: Voda v Lužnici: dobrá pro rybáře, vodní živočichy i plavce kvalita vody lepší, Lužnice si polepšila na III. jakostní třídu, tedy na znečištěnou vodu. Velký podíl na znečištění Lužnice má chov ryb. Voda na Lužnici pod rybníkem Rožumberk je chovem ryb hodně ovlivněna.
Nejbližší označenou monitorovanou nádrží v mapě koupacích vod poblíž tohoto místa napájenou z Vltavy je Orlík – tábořiště Podolsko (poblíž Bechyně, Písku a Milevska). Teď, k 11. 8. 2020 má Podolsko vodu označenou jako nebezpečnou ke koupání. Sice to není Lužnice, ale již Vltava, nicméně jde o Vltavu celkem blízko soutoku s Lužnicí. Zpráva na webu Ministerstva zemědělství „Profil vod ke koupání – VN Orlík – vltavské rameno“ potvrzovala, že voda u Podolského mostu dlouhodobě má nevyhovující hladinu fosforu, která je zapříčiněna převážně přítokem ze znečištěné Lužnice. Přísun fosforu podporuje růst vodních řas a sinic (dochází k tzv. eutrofizaci povrchových vod). Zdraví nebezpečné jsou pak toxiny produkované sinicemi. Zpráva uvádí, že na zvýšené hladině fosforu mají největší podíl obhospodařované rybníky. Černý nesmajlík v mapě koupacích vod je varovným signálem toho, že voda zde opravdu není v pořádku. Ve zprávě je „riziko pro koupající“ uvedeno jako „nepříznivý stav“. Dokonce ph prý stoupá u Podolského mostu v době výskytu sinic někdy i nad hodnotu 10 (takové ph má například mýdlo). Sinice se zde pod mostem na přehradě koncentrují.
Problém sinic přímo v proudících řekách nebude tak velký, voda je proudící a chladnější. Vypadá to, že čím dál na sever k Praze je kvalita Vltavy pak už lepší a lepší, jak se Vltava postupně pročišťuje…
Koupání v Lužnici u Veselí nad Lužnicí nedoporučuji! Pěna v řece nemá co dělat! V saponátu se prostě koupat nechci.
Závěr
České řeky jsou čistší, než bývaly, ale jejich stav se v současné době již příliš nelepší. Souvislost může být s nárůstem chatek, praček v chatkách, růstem satelitů apod. Ne všechny chaty jsou napojeny na kanalizaci, a pak jdou splašky do řeky.
