Trénink rekreačních (ne)plavců? Ano i ne…

I v dospělosti se lze naučit plavat. Vyžaduje to však obrovskou dávku trpělivosti ze strany trenéra i ze strany neplavce a vůli nevzdat to. Pro neplavce, poloplavce a méně pokročilé plavce zatím nabízím pouze individuální výuku plavání. Obecně je za plavce prohlášen ten, kdo dokáže uplavat 200 m bez jakéhokoli odpočinku a bez zjevných známek vyčerpání (tj. alespoň čtyři 50m bazény na Šutce naráz). Neplavec na druhou stranu nedokáže uplavat ani 10 m. Poloplavec je něco mezi tím. Pokud chcete chodit ke mně na tréninky, ale nejste ochotni absolvovat pravidelné dlouhodobé tréninky plavání a výhledově sami plavat pravidelně (nejenom na dovolené), tak mne asi raději ani nekontaktujte, nebudeme si příliš rozumět. Pokud se opravdu chcete naučit plavat a jste ochotni pro to něco dlouhodobě dělat, tak tu mohu být pro vás.

Je mi jasné, že následující text není žádný marketingový propagační materiál, spíš naopak. Jde spíš o zpověď přepracovaného trenéra o prázdninách po té, co mne pár plavců či neplavců lehce vyvedlo z míry svou „inteligencí“ či neočekávanou reakcí či přehnanými očekáváními, až jsem dostala chuť tréninky o prázdninách prostě zavřít a dát si dvouměsíční dovolenou. Je dost dobře možné, že o prázdninách příští rok jednoduše zavřu krám a bude. Tu dovolenou si prostě zasloužím a taky ji potřebuji.

S určitým nadhledem a odstupem se zde pokusím nalézt řešení či poučení pro obě strany. Původně jsem tento text chtěla uveřejnit na svém webu pro tréninky, ale byl příliš dlouhý a marketingově nevhodný, a tak je tady na plaváníčku a na webu pro tréninky jsem uvedla jen jeho zkrácenou verzi. Marketingová nevhodnost bohužel zůstává, ale je mi to jedno ;-).

Continue reading “Trénink rekreačních (ne)plavců? Ano i ne…”