Pravidla plavání v plavecké dráze

Pravidla plavání v plavecké dráze bazénu jsou obvykle uvedena přímo na břehu bazénu. Ale v zásadě platí shodné principy, jako při jízdě na silnici. Plavci se stále drží v „pravém jízdním pruhu“, ať už plavou na břiše (kraul, prsa, motýlka) či na zádech (znak). Je to pravá strana z hlediska pozice při prsou. Tím pádem pořád se plave jakoby dokolečka. Odrážím se a opět plavu v pravém jízdním pruhu. Dole pod sebou vidím čáru, která mi značí prostředek plavecké dráhy (prostředek mé silnice). Od této čáry bych se měla zdržovat víc vpravo.

Pokud nemám dráhu sáma pro sebe pronajatu, nemůžu jako sobec si to „štrádovat“ prostředkem a koukat přímo na čáru. Dokonce i kdybych byla v dráze sama, neměla bych plavat prostředkem, protože kdykoli mi do dráhy může připlavat další plavec, kterého nemusím vidět. Dokonce, i když mám pronájem a byla bych sama v dráze, tak bohužel musím dávat pozor. Skoro vždy se najdou drzí plavci, kteří zkusí jít do vaší dráhy, zda třeba není volná… Oni občas plavčíci jsou líní přehazovat cedule a lidé toho využívají a zkouší. Někdo taky občas neví, že tam jsou cedule, které značí pronájem dráhy, nebo dělají hloupé…

Silniční pravidla

Opravdu se chovejte nejlépe jako na silnici. Není to nikde přímo psáno, ale plave se tak. Pravidlo pravé strany platí a bývá v bazénech uvedeno jako „plavání ve směru hodinových ručiček“. Prostě plaveme dokolečka, je to tedy spíš takové protáhlé kolečko (elipsa), teda spíš vlastně obdélník :).

Snažím se plavat plynule, pokud možno během celé jedné trasy neměním svůj styl plavání. Celkem je nebezpečné jet chvíli kraul, a pak najednou začít doširoka kopat nohama na prsa. Může vás zrovna v tu dobu někdo předjíždět kraulem a schytat váš kop přímo do obličeje. Nestává se to sice příliš často, ale je třeba větší opatrnosti.

Plavecké brýle jako ochranná pomůcka

Jako celkem zásadní považuji nošení plaveckých brýlí. Plavecké brýle jsou důležité nejenom kvůli pohodlnému plavání a koukání do vody, ale i z bezpečnostního hlediska. Nejednou mě osobně několikrát ochránily oko před kopem či plaveckou packou. Takže bez plaveckých brýlí do dráhy raději ani nelezte.

Rychlejší plavci plavou v dráze rychlostí 3 až 5 km za hodinu, s packami a ploutvemi mnohdy i rychleji, takže tělo již má výraznou rychlost a hybnost. Hodně nepříjemný střet může nastat, když se srazí „dvě protijedoucí vozidla“. Takže jako prioritu číslo jedna v dráze vidím schopnost jízdy ve svém pruhu. Je třeba se to naučit, jako jakoukoli jinou dovednost. Obzvláště, když plavu znak, tak si musím zvyknout hlídat boční lajnu.

Bohužel se občas najdou plavci, kteří zaberou skoro celou dráhu, plavou skoro na prostředku, v ruce mají packy, kterými nebezpečně máchají zbytečně do stran a ohrožují všechny okolo. Pokud tam máte nějakého takového idiota, tak raději zvolte jinou plaveckou dráhu. Ti co mají dobrou techniku a jsou vychováni plaveckými oddíly, tak těch se obvykle bát nemusíte, oni jsou zvyklí plavat v dráze a jsou jak štiky. Občas jsou hodně rychlí, ale obvykle vám neublíží, dokáží dobře odhadovat situaci a v dráze nezabírají příliš mnoho místa.

Problém v dráze – plavte ke svému okraji

Snažte se plavat plynule, pokud máte nějaký zásadní problém a potřebujete plavání přerušit, tak hlavně neplavte či nejděte doprostřed dráhy. Stejně, jako kdybyste měli porouchané vozidlo, zaparkujte u okraje vozovky. Střed vozovky či protisměr není to pravé ořechové. Ohrozíte ostatní a jste nepředvídatelní, ostatní plavci pak neví, kudy vás mají obeplavávat.  Předjíždění zprava není příliš obvyklé a mají problém se vám vyhnout. Takže je třeba se držet u nejbližšího okraje po pravé ruce. U okraje se v případě nouze můžete i chytnout lana, vytyčujícího plaveckou dráhu. Obecně platí, v případě problémů se dostat ke břehu bazénu, jste-li však v dráze, tak břeh bazénu nemusí být hned k dispozici. Pokud je okraj bazénu v protisměru, tak se raději chytejte svého lana po pravé straně, než najednou zkřížíte všem cestu… Obecně, hodně nejistí plavci by neměli v dráze nic pohledávat. Mohou být nebezpeční pro sebe i pro ostatní.

Pozor na odrazy

Jako nejnebezpečnější považuji odrazy a skoky do bazénu. Se skoky se tolik v dráze nesetkáte, ale s odrazy určitě. Doporučuji již před odrazem lehce naplouvat na střed dráhy či raději už lehce doleva, a po odrazu se směrovat pěkně do svého jízdního pruhu. Není nic „lepšího“, než se srazit po odrazu s „protijedoucím plavcem“. Po odrazu máte mnohem větší rychlost, a tak je to fakt rána do hlavy „jako prase“… Pokud se vám to stane, máte obvykle ten den po plavání. Mně osobně se stala srážka po odraze pouze jednou, když jsem byla sama v dráze a myslela jsem si, že dráha je „jenom moje“. Za mnou byla holčina, o které jsme nevěděla a myslela jsem si, že prošla do sousední dráhy.  Bylo to na Výstavišti, dráhy byly úzké. Ona byla asi hodně na středu a já po odraze byla ve středu dráhy, protože jsem si myslela, že tam nikdo není… Srazily jsme se hlava na hlavu. Byla jsem jak omráčená. Velký průšvih by mohl nastat, kdybych ztratila vědomí, to by hrozilo i utonutí.

Protože plavající plavci bývají u hladiny, tak je vhodné po odrazu si zvyknout plavat víc pod vodou (klidně i hodně do hloubky) a vyplout. Plaváním pod vodou se obvykle vyhnete srážce, která by případně mohla nastat (podplavali byste plavce) a navíc plavání pod vodou je rychlejší. Je dost dobře možné, že právě proto může být kraulová otočka provedená pěkně v hloubce i z tohoto důvodu bezpečnější.

Pokud přijdete do dráhy, ve které plave sólo plavec, buďte i vy obezřetní, než si vás všimne. Může si myslet, že má dráhu pro sebe a plavat nepředvídatelně uprostřed či v protisměru.

Pozor na čelní srážky

Čelní srážka je taky nic moc. Nedávno jsem narazila „hlava na hlavu“ do muže, který plaval podobnou rychlostí jak já, tedy celkem rychle.  Kdybych neměla plavecké brýle, mohl mi i vypíchnout oko, člověk neví… Neviděl mně, protože plavu s hlavou hodně ponořenou a myslel si, že dráha „je jeho“ (tj. najel do protisměru). Muž je mohutnější, takže náraz víc odnese žena. Byla jsem ráda, že se mi nic nestalo, ale náraz byl také strašný. Ono stačí, když sám člověk někdy narazí do stěny (např. ve znaku), ale nebývá to taková šlupka a nadávat si pak může jen sám sobě.

Říká se, že rychlosti protijedoucích vozidel se sčítají. Mně to fyzikálně nedává smysl. Když pošlu dvě stejné kuličky kulečníku proti sobě stejnou rychlostí, tak se ta jedna odrazí od té druhé úplně stejně, jako kdyby se ta jedna kulička čistě odrážela od stěny (v případě ideálního odrazu bez pohlcení nárazu). Kulička po odrazu bude mít úplně stejnou rychlost opačného směru, jako před odrazem, byl-li náraz kolmý. Nevidím rozdíl a zatím mi nikdo nebyl schopen rozdíl fyzikálně vysvětlit (proč se teda ty dvě rychlosti jako sečetly). Takže mi čelní náraz připadá shodný, jako náraz do stěny (za předpokladu, že mám dvě stejně těžká tělesa o stejné rychlosti). Jen vidím rozdíl ve způsobu deformace těles a v možné rozdílnosti hybnosti těles (tj. součinu rychlosti a hmotnosti). Kdo má větší hybnost, je ve výhodě.

V reálu nemáme ideální fyzikální těleso, které je bez deformací. Rozdíl oproti nárazu do stěny zde je určitě v případě, kdy tělesa nejsou shodné hmotnosti či rychlosti a ve „způsobu pronikání těles při deformacích do sebe“. Je určitě lepší, když do vás bude „pronikat stěna“ na plocho, než nějaké ostré těleso, která vám může ostrými hranami víc uškodit, než ta stěna (rozřízne vás třeba jak nůž). Navíc, když je rozdíl v hmotnosti (za předpokladu shodné rychlosti), tak je to taky jasné. Např. mohutnému tělesu (muži) se nic nestane a to méně mohutné těleso (žena) je polomrtvé. Je to stejné, jako když osobní auto narazí do vlaku. Takže, když do ženy narazí mohutný chlap, tak minimálně vzhledem k jeho větší váze je to horší, než když narazíte sama do stěny. Je to fakt super a stojí to za to!!! A natažená ruka může působit jako nůž, který se rozhodl vás rozpůlit vejpůl.

Nechci strašit a odrazovat od plavání, to vůbec. Ale na čelní srážky je fakt třeba si dávat pozor. Máchnutí rukou či kop vás obvykle až tak moc neohrozí, voda to dost dobře změkčí a obvykle se nic nestane. Dala bych si ale pozor na prsový kop přímo do obličeje či máchnutí ostrou hranou packy. Buďte obezřetní a vnímejte plavce v dráze a jejich mentalitu. Protože jejich mentalitu obvykle nezměníte, tak raději vyměňte dráhu, když je tam někdo, kdo ohrožuje okolí.

Předjíždění

Opět platí nepsané silniční pravidlo. Když je přede mnou protijedoucí vozilo, musím počkat. „Protiplavec“ má přednost. Teprve, když zjistím, že mám volný pruh pro předjíždění, mohu si dovolit předjet pomalejší vozidlo zleva. Musím ale na to mít motor, abych stihla předjet dřív, než přijedou další protijedoucí vozidla. Když silný motor nemám, tak na předjíždění raději zapomenu a budu doufat, že pomalejší plavec bude odpočívat pak u břehu v depu a já se ho tak elegantně zbavím. Občas, když je dráha volná, mohu se rozhlédnout, zda by nebylo lepší třeba změnit směr plavání a celé to otočit do protisměru. Ale musím pak sledovat plavce za sebou i před sebou, zda si zastavení mohu dovolit, aniž by ostatní do mně narazili (ne vždy mají ABS), zda mne zrovna někdo nepředjíždí a zda neohrozím protijedoucí vozidla (plavce) apod.

Při předjíždění plavců může být někdy docela těsno. Někdo se neostýchá předjíždět i při „protijedoucím vozidlu“, a pak jsou najednou tři lidi v jedné dráze na šířku. Považuji to za nebezpečné, ale moc s tím neuděláte… Někdy to bývá tím, že jste příliš pomalí a zároveň moc nalepení na pravý okraj dráhy. Je pak vhodnější se přesunout do pomalejší dráhy, držet si pruh, ale nevytvářet kolem sebe prostor až pro tři plavce.

Která plavecká dráha?

Dráhy jsou skvělé. Opět platí, že na plavání v dráze si člověk musí zvyknout. Dráha zpočátku může vyvolávat určitý stres, protože se snažíte nezdržovat ostatní plavce, plavete i mezi rychlejšími plavci, v dráze bývají větší vlny, občas přilítne vlna od rychlejšího předjíždějícího plavce a celkově je to takové dravější. Ale zase vás to motivuje a žene dál. Když jste pomalejší, nebojte se, oni si vás předjedou, jen nebuďte příliš pomalí. Hlídejte si svůj jízdní pruh a pokud možno neměňte z nenadání příliš rychlost a plavecký způsob.

Plavecké dráhy bývají označeny pro pomalé, středně-rychlé a rychlé plavce, dále rozděleny na dráhy pro veřejnost a dráhy v pronájmu. V pronajaté dráze nemáte co dělat, pokud to není váš pronájem. Někdy se stane, že dráha není v pronájmu, ale cedule zůstává (plavčíci ji nevyměnili), pak je třeba obezřetnost. Měli byste si být naprosto jistí, že tam pronájem není, pokud do ní vlezete, jinak vás plavčík vyhodí nebo můžete naštvat ty, kteří si pronájem zaplatili. Rychlost dráhy je vhodné již při volbě dráhy respektovat s ohledem na rychlost plavání plavce.

Extrémně pomalé plavce lze případně upozornit, že by měli plavat raději mezi veřejností. Někdo opravdu nemá soudnost. Bohužel spíš pomůže změna dráhy, než se s někým dohadovat. Občas funguje pomalého plavce několikrát dynamicky předjet, a tím mu dát jaksi najevo, že zde opravdu zdržuje ostatní a měl by ve svém vlastním zájmu raději přejít do pomalejší dráhy či do veřejnosti. Bohužel příliš pomalého plavce si ani nemusíte všimnout, protože oni spíš stojí ve vodě než leží, takže narazíte až na jejich hlavu či záda, aniž byste byli předem jakkoli varováni např. vířením vody, že tam někdo plave. U kraulu a znaku počítejte s tím, že plavci nesledují příliš situaci před sebou. Koukají na dno bazénu či do stropu. Pouze vnímají proudy vody a podle toho poznají, že někdo před nimi plave.  Občas se kouknou před sebe, ale není to pravidlem. Někdo má pohled méně na dno a víc sleduje situaci před sebou, ale někdo fakt kouká kolmo nebo skoro kolmo na dno (což je z hlediska techniky správné). Když plavete znak a někdo před vámi ve vodě prakticky stojí, tak to může schytat vaší rukou přímo až do hlavy, protože během plavání nenarazíte ani na proudy, ani na nohy, ani na záda, ale rovnou až na z vody vyčnívající hlavu. A pak čí je to chyba??? Dle mého názoru plavce, který nemá co dělat ani v pomalé v dráze.

Co dělat, když máte v dráze problém (např. jste si lokli, chytla vás křeč apod.) Nejhorší je, když se najednou vprostřed dráhy zastavíte, aniž byste „hodili blinkr“ a zajeli k okraji vozovky. Pokud to je možné, odpočívejte pouze u kraje bazénu, a to tak, abyste ostatním plavcům nepřekáželi. Pokud máte akutnější problém a nejste schopni doplavat k okraji bazénu, tak se držte pravého okraje dráhy.

Pokud jste výrazněji pomalí oproti ostatním plavcům v dráze, plavte v pomalejší dráze či opusťte prosím dráhy úplně a plavte v prostoru pro veřejnost na volné ploše. Radši volte pomalejší dráhu, kde i vy budete muset občas předjíždět či na někoho čekat, než se hrnout do rychlé dráhy, kde budete jen zdržovat a budete hodně předjížděni. Možná by stálo za to si občas cvičně počítat, kolik plavců předjedu já a kolik plavců mne předjíždí. Když mne víc plavců předjíždí, než jsem schopen předjet já, tak bych měl asi dráhu změnit na slabší či ji zcela opustit. Pokud dospěji k opačnému poměru, tak bych měl být spíš v té rychlejší dráze. Bohužel se člověk spíš rozhoduje podle aktuální situace na bojišti a podle plavajících plavců a podle počtu plavců v dráze. Obecně je příjemnější plavat v rychlejší dráze a nechat se předjíždět. Ale je to příjemnější jen pro toho plavce samotného, protože si v pohodě jede jen to svoje. Pro ostatní už to neplatí, ti na něj musí pořád dávat pozor, předjíždět ho a znemožňuje jim to provádět kvalitní trénink. Každé předjíždění s sebou nese značné riziko přímé srážky s „protiplavcem“.

Kdo by měl používat plavecké dráhy?

Dráhy považuji za vhodné pouze pro plavce, kteří již zvládají dýchání do vody a dokáží opravdu splývat a plavat v „horizontální poloze“ a nejsou extrémně pomalí. Ostatní „vertikální plavci“, kteří plavou stylem paní radová a kteří ve vodě stojí místo toho, aby leželi, bych z dráhy nejradši „vytahala za plavky“. Podle mně by ani v té pomalé dráze neměli být. Ale žádné pravidlo na to bohužel neexistuje a nezakážete jim to.

Bohužel, pokud si jedete nějakou znakovou či kraulovou techniku, tak o pomalých plavcích nemusíte ani vědět, že tam jsou. Museli byste je přímo sledovat očima, což při znaku či kraulu dost dobře není možné nebo vhodné. Tudíž se o nich občas dozvíte, až když do nich narazíte. Nevytváří za sebou žádné proudy pohybující se vody, podle kterých byste mohli zjistit, že před vámi někdo je, aniž byste se přímo koukali. Oni ve vodě defakto stojí. Ještě to od nich schytáte, když pomalou dráhu použijete na nějaké pomalejší techniky plavání… Za odměnu vám ještě vynadají, ať si jdete do rychlejší dráhy, co do nich narážíte, že oni jsou v té dráze pro pomalé, tak cože tam jako děláte vy „rychlíci“ a jak to, že nekoukáte. Oni nechápou, že při kraulu se před sebe nekouká… Vy si jdete třeba jenom nohy, přesto máte větší rychlost než oni mají celý svůj plavecký styl. Srážky sice nejsou nijak dramatické, rychlosti jsou nízké, ale i tak jsou nepříjemné pro obě strany. No nic, to tady nevyřešíme, svět neplavců, poloplavců, plavců a závodních plavců je každý trochu jiný. Můžu si tady lehce postěžovat, třeba to pomůže :). Učíme se vzájemné tolerantnosti a soudnosti. Někdo ji má, někdo nikoli.

Připadá mi to ale škoda, protože pro výuku kraulu by trenéři potřebovali mít k dispozici dráhu či prostor, kde lze provádět pomalejší kraulové či znakové techniky aniž by při tom naráželi na běžnou plaveckou veřejnost či naopak rychlé plavce. Ani prostor pro veřejnost k tomu není zcela vhodný, ani rychlé dráhy k tomu nejsou zcela vhodné a v pomalých drahách je často běžná veřejnost, takže se použít nedají. Pronájem drah je značně drahý a vyplatí se pouze pro hromadnou výuku. Ono by stačilo, kdyby v pomalých drahách neplavali zcela rekreační plavci alá pani radová s dýcháním nad hladinou a už by to mohlo být trochu o něčem jiném. Bohužel dráha pro pomalé plavce např. na Šutce obnáší takový hybrid plavců, že prakticky pro žádný trénink (ani pomalých ani rychlých technik) použít nejde. Střetávají se tam dva světy (svět neplavců a plavců). Je to hranice, ze které se z obou stran střílí a tyto strany si vzájemně příliš nerozumí. Jste tam jak na tenkém laně, na demarkační čáře. Ale asi to jinak holt nejde. jde o průnik těchto dvou světů.

Večerní pronájmy drah

Pro plavání doporučuji volit dopolední časy, večery jsou příliš nabité a v bazénu si moc nezaplavete. Kdo nemá možnost chodit ráno, tak jedním z řešení je přihlásit se do nějakého oddílu, který má plavce podobné úrovně a má pronajatou dráhu. Tak si pak můžete lépe zaplavat a něčemu se i naučit.

Author: Jitka Vachtová

Věnuji se plavání a pro zájemce nabízím individuální výuku a tréninky plavání pro dospělé v bazénu Šutka na Praze 8.